Hrnec na kvašení zeleniny 2 litry, s těžítkem, jedno víko
Kvalitní,profesionální keramický hrnec na mléčně kvašenou zeleninu,pickles,o objemu dva litry, s masivní a těžkou zátěží,je vyroben technologii,jako za časů našich babiček. Výhodou hrnce je keramická kvasná zátka.Originální sada kameninového kvašáku obsahuje vše, co potřebujete k výrobě kvašené zeleniny. Kvasná nádoba-hrnec s víkem,těžkým závaží,a bukovou tyčku s gumou. Zeleninu na pickles si musíte dodat sami.Receptů na mléčně kvašenou zeleninu máme plný internet, a něco jsme si vyzkoušely,(níže) tak jezte,a žijte zdravě.O kvašení víme vše....
Pokud to s kvašenou zeleninou myslíte vážně, tak jedině s profesionální fermentovací sadou na výrobu kvalitní mléčně kvašené zeleniny pro vaše zdraví.Osvědčeno i ve zdravotnictví.Páleno na 1250 stupňů.Výška hrnce je 23cm
Masivní, těžká zátěž, základ kvalitního kvašení.
Kvalita od českých keramiků!
Výška hrnce je 23cm.
Největší chyby při nakládání do kvašáku!
Samotný proces kvašení trvá od několika hodin až po několik dnů. Vy ho ale jen nastartujete a pak už se o průběh nemusíte starat. Během něj se složitější látky v potravinách štěpí na jednodušší, takže jsou pro naše tělo mnohem lépe využitelné. Současně se fermentováním odstraní antinutriční látky (např. fytáty v obilovinách), které mohou tělo zatěžovat.
Jaká zelenina je nejvhodnější pro domácí kvašení?
Jako základ pro většinu domácích pickles slouží bílé nebo červené zelí. Zelí lze použít samostatně i v kombinaci. Často se k zelí přidává dle chuti cibule, někdo zelné pickles nechává kvasit dokonce s přídavkem jablek. Další obvyklou zeleninou používanou ke kvašení je mrkev. Kvasí se také okurky (samostatně i ve směsi), celer, kedlubny, ředkve, červená řepa, brokolice, květák a další. K ochucení stačí sůl a kmín, ale hodí se i křen, česnek nebo jiná koření.
Náš tip:
- 1 kg zeleniny vhodné na kvašení (např. mrkev, zelí, cibule, kedlubny, ředkve, řapíkatý celer, brokolice, květák atp.)
- cca 15 - 20 g mořské soli (méně soli, kratší kvašení, více soli, delší kvašení)
- dle chuti koření - kmín, křen, zázvor atp.
- dle chuti mořskou řasu - např. kombu
4. Naplníme do pickles soudku / minikvašáku,a zatížíme.
Jestiže hrnec umyjete ve vodě celý,tak je velice důležité,aby jste ho po umytí,překlopily dnem vzhůru a nechaly vyschnout.Je to stejné, jako naše babky dávaly na ploty džbány. To nedělaly aby měly plot hezký, ale aby ta neglazovaná plocha vyschla! I když džbány byly páleny na mnohem nižší teplotu,Tak kolem 750-800 stupňů. My pálíme na 1300.Takže ta kamenina, tolik nesaje.Ale je to prevence,proti plísním,a také chceme aby vám hrnec dlouho bezproblémově sloužil.
Mléčně kvašená zelenina
Mléčně kvašená zelenina (pickles) - výroba, recept
Mléčně kvašená zelenina se připravuje podobně jako kysané zelí, ale není to v žádném případě to samé. Mléčné kvašení zeleniny vám přinese mnoho pozitivního do života. Kromě exkluzivní dobroty, jsou to především vitamíny, minerály, enzymy a laktobacily pro mikroflóru střev. Neexistuje lepší zdroj laktobacilů, než je mléčně kvašená zelenina. Kvasit můžete v podstatě veškerou zeleninu.Nejčastěji se vyrábí mléčně kvašenou zeleninu ze zelí, cibule, mrkve, červené řepy, vyzkoušejte cokoli.Podstatou u výroby mléčně kvašené zeleniny je působení tří elementů. Jsou to sůl, tlak a čas.
Recept na mléčně kvašené zelí.
Najemno nastrouhejte zelí. Dbejte na hygienu při výrobě. Umyté ruce, čisté nádobí, nejlépe prolité vařící vodou. Čistoty rukou dosáhnete asi nejlépe nasazením sterilních rukavic, nebo nového mikrotenového sáčku na ruce. Nejde o to, že byste se štítili nastrouhané zeleniny, ale o to, abyste nezanesli do zelí bakterie, které nechcete, a zelí by se zkazilo.
Nastrouhejte čisté zelí do mísy, zvažte si ho a přidejte 2% mořské soli. (někdo dává 1,5% soli) Sůl zamíchejte do najemno nastrouhaného zelí, nebo jiné zeleniny a rukama promíchejte a pomačkejte. Z vyrobené směsi zelí a soli za chvíli začne téct voda.
Připravte si naši nádobu na kvašení. Jde o keramický hrnec s pokličkou, která je děravá a uvnitř hrnce je ještě jedna menší ,,poklička“ sloužící vám jako píst. Dírkou v poklici můžete prostrčit dřevěnou tyčku a stlačit píst na vrchu namačkaného zelí pomocí gumičky.Naše kvasné hrnce mají kvasnou zátku která se zalévá vodou. (Ale není to nutné).Tak vytvoříte podmínky pro výrobu mléčně kvašené zeleniny.
Nastrouhané zelí, smíchané s 2% soli, hygienicky pomačkané nastrkejte do nádoby ke kvašení a stlačte pístem. Nemusíte moc tlačit, ale ani málo. Jinak stlačená zelenina ke kvašení jinak i chutná, to poznáte později. Takto nalisovanou zeleninu zatíženou závažím nechte 3 dny v pokojové teplotě.
Po třech dnech zeleninu uskladněte v lednici. Mléčné kvašení by pokračovalo v octové kvašení a to je nežádoucí. Po třech dnech můžete zeleninu začít konzumovat, čím je starší, tím lépe chutná. Mléčně kvašená zelenina je oproti např. kysanému zelí stále křupavá a křehká. Přibližně po týdnu je tak dobrá, že když ji nabídnete návštěvě k jídlu, sní Vám ji celou. Nabízejte ji proto odebranou na talířku. Denní pojídání kvašené zeleniny je dokonalým prostředkem pro prevenci proti chřipkám a dalším virovým onemocněním, hlavně v zimě. Kvašená zelenina významně posiluje imunitu.
Mléčně kvašenou zeleninu jezte denně na konec jídla, stačí malá hromádka. Při odebírání z kvašáku dodržujte hygienu. Udělejte to rychle, čistou vidličkou, nesahejte dovnitř rukama.
Ať Vám chutná a hrnec slouží.
Váš Keramikatým
Zaujalo Nás:
Máte doma kysané zelí? Aby ne, vždyť se jedná o skvělý elixír vitamínů, jichž se nám přes zimu nějak nedostává. Když už si dáme ovoce a zeleninu ze supermarketů, často je v ní spíše chemie než nějaké vitamíny. Jestliže člověk na podzim nelení, může mít skvělé kysané zelí, jež se řadí mezi největší lahůdky. Jak dlouho může takové kysané zelí vydržet a jak se o něj starat? Na obě otázky vám odpovíme v následujících řádcích.
Vydrží klidně i celou zimu
Pokud budete mít vaše zelí uložené na správném místě za vhodné teploty, můžete se spolehnout, že vydrží velmi dlouhou dobu. Ideální je nevytápěná místnost s teplotou pohybující se kolem 5 stupňů Celsia. Kvasné procesy nejsou tak expresní jako ve vytápěných prostorách. Jinak ale lze mít zelí klidně i v garáži u domu. My je tady máme po celý rok a bez problémů vydrží. Teplota se v této místnosti pohybuje kolem 12 stupňů Celsia. O zelí se ovšem o to horlivěji musíme starat. Jen tak ladem a skladem nechat kameninový hrnec nelze.
Dolévání vody je nezbytné
Kysané zelí v kameninovém hrnci musí být neustále pod hladinou vody. V opačném případě začne plesnivět, což si samozřejmě nepřejeme. Dolévat byste měli osolenou převařenou vodu. Rozhodně nelze manipulovat s vodou neosolenou. Zelí pak ztrácí svůj říz. Je minimálně kyselé a nedobré. Pokud zelí vytahujeme, ideálně jej vymačkáme, aby původní šťávy zůstalo v hrnci co nejvíce. Ostatně na počátku vám zbude přebytečná šťáva, již je dobré mít v lednici a dolévat. Když už není, převaříte.