Moje vzpomínka na Hrachovec.Hrachovec byl vlastně takovej velkej cedník.Ale neptejte se mne na detaily,je to skoro padesát let, byl jsem malej. Ale tu vůni povidel,a chuť si pamatuju do dneška.Ten hrachovec jsem našel na půdě,a tak jsme ho z jakési nostalgie udělaly i pro Vás. Na tyhle věci, i když je odvál čas, by se zapomínat nemělo. Ale našel jsem na Makové panence tenhle recept s trnek:
Trnková povidla
Trnky přebereme, opláchneme, dáme do kastrolu, zalijeme vodou, aby byly tak akorát ponořeny, přivedeme k varu, stáhneme teplotu a asi 15 minut pod pokličkou vaříme, až jsou docela měkké a dřeň se snadno oddělí od pecky.
Pak nalijeme do cedníku s většími otvory – někdo možná má dokonce speciální starodávný cedník. Vytrvalým mícháním docílíme, že se dřeň propadne do mísy a v cedníku zůstanou jen pecky. Během pasírování se mi osvědčilo do cedníku vrátit již zachycenou dřeň – směs v cedníku to zvlhčí.
Dřeň potom odvážím a přichystám stejné váhové množství cukru. Dám znovu na plotu, přivedu k varu. Přisypu cukr a opatrně svářím ještě asi 15 až 20 minut, aby se cukr provařil a směs zhoustla. Při delším varu by už mohl karamelizovat. Nalévám vřelé do malých sklenic, obrátím na víčko, nesteriluji.
Trnkových povidel nedělám velké množství. Jen asi z půldruhého litru trnek. Beru je jen jako takovou specialitu. Není to zavařenina, které by se mnoho snědlo. (Pokud doma ovšem nemáte slečnu ve věku, kdy ráda předvádí, že má výstřední chutě.)
Použití: Trnková povidla výtečně chutnají třeba na bavorských vdolečkách s tvarohem, hodí se jako přízdoba méně výrazných a méně sladkých pudinků nebo ji používám na slepování určitého druhu vánočního cukroví či na přípravu horkého ovocného nápoje.
