Sud na zelí 10 litrů.Druhá jakost.

Co je zboží druhé jakosti?

Jedná se o zboží které je nějakým způsobem esteticky poškozeno,a poškození nemá vliv na funkčnost, v tomto případě soudek je plně funkční, a vady jsou patrné pouze při detailním zkoumání.Je nám líto funkční keramiku likvidovat,toto zboží prodáváme rovnou ze skladu a je o něj celkem zájem, a tak jsme se rozhodli nabídnout jej i vám. Opravdu velké poškození končí bez milosti na smetišti.

Váš keramikatým

12 + 1 důvod, proč si připravit domácí fermentovanou zeleninu

1. Prokazatelně podporuje zdraví a zlepšuje metabolismus.
2. V obchodě většinou seženete pouze v pasterizované podobě, které usmrtilo probiotické kultury, zničilo enzymy, snížilo obsah vitamínů a dalších prospěšných látek.
3. Doma si můžete vytvořit mnoho příchutí a ochutit si ji podle vlastních preferencí.
4. Jde o jeden z mála zdravých způsobů, jak dlouhodobě uchovat živiny a konzervovat zeleninu (vlastní vypěstovanou nebo kupovanou), která by se jinak rychle zkazila.
5. Jde o způsob, kterým nejen živiny uchováte, ale i zvýšíte a podpoříte jejich lepší vstřebávání.
6. Je živou stravou, která je k dispozici i v zimě.
7. Jakmile je hotová, šetří čas. Nevyžaduje další úpravu před konzumací.
8. Jedná se o snadné jídlo na cesty, které se jen tak nezkazí.
9. Patří k nejlépe stravitelným jídlům, je stravitelnější než syrová nebo vařená zelenina. Šetří organismu síly na trávení, protože již obsahuje enzymy a je částečně předtrávena bakteriemi.
10. Dodává do střev příznivé bakterie – aktivní probiotické kultury, které napomáhají detoxikaci, čistí střeva, napomáhají k rozložení živin. Tvoří ze sacharidů kyselinu mléčnou, kterou tělo použije na tvorbu energie. Potlačují škodlivé bakterie a kvasinky. Snižují obsah rostlinných toxinů a dráždivých látek v syrové zelenině (např. kyselinu šťavelovou).
11. Kvašená zelenina může být pěkný dárek.
12. Hodí se ke každému jídlu a dá se jíst i samostatně.

A navíc voda z kvašené zeleniny pomáhá při kocovině

Co všechno můžeme fermentovat.(Kvasit)

• bílé, červené a čínské zelí, červená řepa, růžičková kapusta, okurka, ředkvička a ředkev, cibule, česnek, mrkev, květák, brokolice, celer, kapusta, paprika, pórek, řeřicha, špenát, listy hořčice, petržel, tykev, křen
• jablko, citron, limetka, ananas
• mořské řasy
• kopřiva, lopuch, pampeliška, medvědí česnek

 Co se děje během fermentace

Probiotické kultury rozkládají přirozené sacharidy v zelenině na organické kyseliny – kyselina mléčná, kyselina octová a kyselina propionová.

Při fermentaci vzniká oxid uhličitý, malé množství alkoholu a reakcí alkoholu s kyselinami vznikají aromatické estery.

V zelenině klesá pH, tím se zelenina konzervuje a chrání před zkažením, protože se vytváří prostředí nepříznivé pro nežádoucí mikroorganismy.

Experimentujte

Můžete zkoušet různé verze kvašeného zelí a hlavně využít to, co máte doma.  Tímto zpracujete i ty kousky zeleniny, které už jsou trošku povadlejší a na jídlo vás nelákají. Jen pozor, nikdy na fermentaci nepoužívejte plesnivou zeleninu. Plísní by se mohl proces kvašení zastavit a zelenina by mohla zahnít.

K zelí můžete přidat třeba mrkev, červenou řepu, česnek, ředkve nebo ředkvičky, kedlubnu, pórek, dýně, jablka a jiné. Získáte tím nepřeberné druhy kvašené zeleniny.

Eva Knoblová

Kysané zelí

Pošlete Nám svůj recept!!

1 kg strouhaného zelí, 2 dkg soli, 2 dkg nakrájené cibule, 1 dkg cukru, kmín a celý pepř. Na 10 kg zelí 10 cm strouhaného křenu.

Postup

Zelí očistíme, vykrájíme košťály a nakrájíme, necháme několik velkých listů. Ve větší nádobě smícháme ingredience a počkáme, až zelí samo pustí šťávu. Na dno kameninového hrnce dáme pár větších listů a po hrstech dáváme zelí, šťávu při tom vymačkáváme – necháme. Mezi zelí můžeme dát i několik drobných navinulých jablek – obojí je ještě lepší. Když všechno zelí spotřebujeme dáme opět nahoru pár velkých listí, zalijeme šťávou tak, aby bylo potopené, přikryjeme víkem a zatížíme – buď prkénka a kámen, nebo velký igeletový sáček naplněný vodou. Přikryjeme. Necháme v teple, dokud trvá prudké kvašení, pak do studena. Při odbírání vždy vypereme látku a případně zelí omyjeme. Vydrží – pokud je dříve nesníme – až do léta.
Poznámka: zbylou šťávu můžeme uchovat asi týden v ledničce, někdy je třeba dolít.

10 kg bílého zelí (krouhaného)

1/2 kg cibule (na kolečka)

2 červené kapie

3 mrkve

10 dkg křenu (strouhaného)

svazek kopru (posekaného)

4 jablka (kyselá, na osminky)

1/2 sáčku Deka

1/2 sáčku celého kmínu

10 dkg soli

4 bobkové listy (nalámané)

5 kuliček nového koření (rozdrcených)

Postup přípravy receptu

1. Zelí dáme do dostatečně velké nádoby, ve které vše budeme míchat.

2. Mrkev nastrouháme na hrubo, křen na jemno a papriku na slabé proužky. Vše, včetně koření, jablek, kopru a cibule přidáme k zelí a dobře promícháme.

3. Nakonec postupně plníme do vhodné velké nádoby ( soudku apod. ) a řádně mačkáme, aby zelí pustilo co nejvíce šťávy. Zatížíme.

4. Necháme kvasit asi 4-6 týdnů v teplejší tmavé místnosti.

Vhodné jsou všechny sudy na zelí od 5 litrů do 30litrů!