• -20%

Řechtačka velká,dvojitá.

Řechtačka velká, pro naše skorovelké děti.. U nás na vsi dřevěnou řechtačku má o velikonocích každé dítě. A tak jsme udělaly vyjímku a daly ji do keramiky.Vždyť co je symbolem velikonoc hned po beránkovy a pomlázce? U nás na chodsku to je řehtačka. Když zvony odletěly do Říma, co jsme se s nima nachodili a nařechtali......jo, tak trochu nostalgie.Třeba je ještě uslyšíme.

120,00 Kč
S DPH
150,00 Kč Sleva 20%
Počet
Skladem

Obyčej „Honění Jidáše“ jindy nazývaný „chodit zarachtat“, „drnkačka“ či „řehtačka“ je spojen s obchůzkou chlapců, kteří s řehtačkami, jejichž hlomoz nahrazuje zvonění zvonů, které „odletěly do Říma“ chodí na zelený čtvrtek (v poledne a večer), na velký pátek (ráno – okolo půl sedmé, v poledne a večer – klekání) a na bílou sobotu ráno. Děti projdou vsí a mají s sebou řehtačky nebo dřevěné klapačky.  Po cestě přerušovaně rachtají. O bílé sobotě ráno, kdy jdou naposledy, (někde i v pátek večer) jdou od domu k domu, všude zazvoní a společně přednesou tuto říkanku:

„I ty nevěrný Jidáši, cos to učinil, že jsi svého Mistra Židům prozradil. Za to budeš míti v pekle hořeti, s Luciferem, ďáblem, tam přebývati. Na zelený čtvrtek v zahradě jali, na Velký pátek ukřižovali. Na Bílou sobotu s kříže ho vzali, do hrobu dali, ty kluci Židi. Jako psi černí kopali jámu, Ježíši pánu.

Na závěr této říkanky všichni zarachtají řehtačkami a od hospodyně dostanou do kasičky, kterou si nesou, mince. V některých východočeských venkovských kostelech bylo zvykem, že jeden z chlapců, jakmile kněz začal mši, vyběhl ven a utíkal pryč. Ostatní děti s klapačkami a řehtačkami za ním. Dbalo se, aby honěný chlapec, představující Jidáše, byl zrzavý. Při pronásledování chlapci volali: „Jidáše honíme, klekání zvoníme, při tom se modlíme…“

Původ řehtačky a její původní význam sahá až do pohanských dob, kdy s nimi staří  Slované podnikali rituální magické obchůzky, jež měly ochránit obec a úrodu.

Muzeum Turnov

Slovo pomlázka je spojeno se třemi různými významy. Může to být spletený svazek prutů, většinou vrbových, kterým se na Velikonoční pondělí šlehají děvčata, aby zůstala mladá (s tím souvisí i vznik slova pomlázka z pomladit). Dalším jeho významem je zvyk chodit o Velikonocích koledovat. A nakonec může znamenat i odměnu za koledování, kterou tradičně představovala nabarvená vajíčka, ale v současnosti může jít i o sladkosti nebo alkohol.

Pomlázka jako výraz pro koledování na Velikonoční pondělí se používá na většině území Čech, situace na Moravě a ve Slezsku je ale mnohem pestřejší. Z toho, že se při koledě šlehají děvčata spletenými proutky, vycházejí názvy jako mrskút, mrskačka a šlahačka rozšířené ve střední a jižní části Moravy. Pro severní Moravu a Slezsko jsou typické různé varianty slova šmekústr pocházejícího z německého Schmeckostern (se stejným významem). Nejčastěji se setkáme s podobami šmigrust, šmegrust, šmekústr a šmerkust. Menší území byla spjata s dalšími výrazy jako koleda (východně od Hradce Králové), kolada (západní Podkrkonoší), dynování (Náchodsko a Kladsko), malovna (Telečsko), roucačka (Mikulovsko) nebo kyčkování (Opavsko). Výraz koupačka (Frenštátsko) odkazuje na jiný zvyk na Velikonoční pondělí – polévání vodou.

Zákazníci, kteří si koupili tento produkt, koupili také:

Webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Více informací.