Přírodní adventní keramický svícen.Praktický keramický advenťák na čtyři svíčky a zelené chvojí,a žlábkem na vodu.Bezpečný keramický vánoční svícen.
Cena je za keramický korpus. Pro chvojí budete muset do lesa, svíčky máte asi doma, a ostatní je jen na Vás.
Naaranžujte si věnec podle Vašich představ a fantazie,zapalte svíčku podle adventního období a třeba budeme trochu přemýšlet sami o sobě o svých blízkých. Vždyť kdy jindy by jsme se měly zastavit a trochu si odpočinout od starostí a problémů všedních dní.Možná se Nám trochu podaří se zbavit nánosu té dovozové komerce,braku,politiky,intrik kolem nás a třeba najdeme v sami v sobě a ve svých bližních jiné hodnoty,o kterých jsme ani nevěděli.
Nejviditelnějším symbolem adventu je adventní věnec. Bez svíček, se používá ke zdobení dveří. Ten se svícemi slouží k symbolickému odpočítávání čtyř adventních týdnů. „Zvyk postupného zapalování svící na adventním věnci se k nám dostal až v druhé polovině 20. století z Německa. V tradičním českém prostředí byla okna slavnostně osvětlována jen na Bílou Sobotu,“ vysvětlil ředitel Etnografického oddělení Národního muzea Petr Janeček.
Věnec představuje symboliku Kristova kříže nebo také Boží věčnost a jednotu a má jasně daná pravidla, jak by měl vypadat. Větývky jehličnanů či cesmíny, ze kterých je vyroben, představují život. Dříve se často používaly i holé slaměné věnce, které odháněly zlé duchy a tím zajišťovali do domu požehnání.
Důležité jsou barvy. Barvou adventu je fialová! Vyjadřuje důstojnost a pokání. Svíčky a stuhy na věnci by tak měly být fialové s výjimkou té třetí v pořadí – ta je totiž zasvěcená přátelství a je růžová. Svíčky se zapalují proti směru hodinových ručiček. Časté jsou i věnce s pátou – bílou svíčkou - uprostřed. Ta se zapaluje na Štědrý den a symbolizuje Krista.
K adventu patří také půst, spánek na tvrdém lůžku a zákaz sexu. Zapovězena je i hlučná zábava či pomlouvání. Naopak žádoucí je každodenní návštěva rorátů (ranní zpívané mše) a konání dobrých skutků.
Letos budou adventní neděle v těchto datech:
železná neděle 2.12.2018 - 1. neděle v prosinci
bronzová neděle 9.12.2018 - 2. neděle v prosinci
stříbrná neděle 16.12.2018 - 3. neděle v prosinci
zlatá neděle 23.12.2018 - 4. neděle v prosinci
Jsou spjaté se svátky významných světců – sv. Barbory (4. 12.), sv. Mikuláše (5. 12.) a sv. Lucie (13. 12.). „Večer o těchto svátcích obcházely po vesnicích průvody adventních masek. Ty byly na rozdíl od těch veselých masopustních vážné, zadumané, strašily děti a vybízeli dospělé k pokání,“ uvedl ředitel Etnografického oddělení Národního muzea Petr Janeček. Období adventu před zimním slunovratem (letos 22. 12.) bylo chápán jako období temna, kdy zlé síly měli největší moc a usilovaly o zničení světa.
- svátek sv. Barbory, 4. 12. – Barboru, kvůli její víře v Boha, sťal vlastní otec. U nás je s ní spojován zvyk trhání třešňové větvičky. Tomu, komu vykvete na Štědrý den, se další rok splní všechna přání. Dříve to dělaly hlavně neprovdané dívky, které chtěly vědět, zda je konečně čeká svatba.
- svátek sv. Mikuláše, 5. 12. – ve 4. století byl dobrým a štědrým biskupem. Proto je dnes spojen s dáváním drobných dárků (sladkostí) dětem. Stal se předlohou pro Santa Clause.
- svátek sv. Lucie, 13. 12. – dívka, která žila ve 4. století, rozdala svůj majetek a rozhodla se žít jako křesťanka. Dle pověsti si vyloupla oči a poslala je svému pohanskému nápadníkovi. Do druhého jí narostly oči zpátky. Zemřela mučednickou smrtí. U nás je s ní spojována pranostika: Sv. Lucie noci upije, ale dne nepřidá.
