• Sleva!

Kvašáček 2 litry se zátěží.

Oblíbený kvašáček,soudek na kvašení zeleniny, nebo nakládání masa. utopenců, okurek, a všeobecně všeho co naložit potřebuje.Kamenina(keramika) je v tomto ohledu stále nepřekonaná. Soudek má v sobě kvasnou zátku,(Vodní zámek) který se po naložení zaleje převařenou vodou,(ale nemusí)a tím je sterilně uzavřena. Zátěž je součástí soudku.Dodáváme společně.O kvašení víme vše.Kvašáček,to je soudek na kvašení zelí,zeleniny, objem 2 litry s kvasnou zátkou, víkem a zátěží.Kvašení v kameninovém kvašáčku,nejstarší způsob uchování vítamínů.Profesionání a oblíbený hrnec na kvašení zelí,zeleniny pickles.Jako bonus přidáme kvalitní,glazovanou,těžkou zátěž pro výrobu vaší mléčně kvašené zeleniny.

Základem ůspěchu kvašení je těžká a masivní zátěž,kterou dodáváme společně s kvašákem.

Více kvašáků zde:

630,00 Kč
S DPH
Počet
Dočasně vyprodáno


Kvašáček,soudek na kvašení zelí,zeleniny, objem 2 litry s kvasnou zátkou, víkem a zátěží.Kvašení v kameninovém kvašáčku,nejstarší způsob uchování vítamínů.

Trhy jsou plné čerstvé zeleniny, to máte mladé zelí, ředkvičky, šťavnaté okurky, rajčata, která mají „sluníčkovou“ chuť, ale i mladá červená řepa a mrkev s natí. Chřoupete jen tak, salátujete, grilujete, užíváte si tu svěží chuť? Zkuste najít nový směr a ze zeleniny dostat ještě mnohem víc než dosud. Vyrobte si pickles – kvašenou zeleninu.

Kvašená zelenina je velmi zdravá

Kvašená zelenina, termín, který nezní nijak lákavě, ale věřte, že vás nesmírně obohatí, a to jak při její výrobě – naučíte se hodně dobře krájet, tak při její konzumaci – vaše střeva vám za ni poděkují. Bakterie mléčného kvašení jsou totiž výborným konzervantem a zelenina si díky jim uchová řadu vitaminů a minerálů. Mléčné kvašení výborně podporuje imunitu, krev, čistí trávicí trakt a podporuje zdravou střevní mikroflóru a regeneruje jaterní tkáň. Díky ní do těla vstupuje řada enzymů a ty regenerují buňky. Pickles obsahuje množství hodnotných bioaktivních látek – bakterie kyseliny mléčné, vitaminy skupiny B, vitaminy C a K, dále pak draslík, hořčík, fluor a enzymy. Takový Recept na pickles je i receptem na posílení imunity.

Jakou zeleninu můžete kvasit?

„Protože během kvašení zelenina mírně měkne, doporučuji volit tvrdší druhy a ideálně takové, které obsahují dostatek cukru, díky kterému se tvoří kyselina mléčná. Ideální je zelí, mrkev, cibule, červená řepa, květák, brokolice, kedlubna, ředkvičky a samozřejmě okurky,” radí Vendula Svobodová, technoložka Sklizeno. Výhodou je, že si klidně každý týden můžete zakvasit jinou kombinaci, takže se vám pickles jen tak neomrzí.

Recept na pickles ze zeleniny

Suroviny:

  • 1 kg zeleniny
  • 15 – 20g mořské soli
  • trochu kmínu
  • nádobu vhodnou na kvašení Kvašák. Všechny použité nádoby a zátěže před kvašením dobře umyjte v horké vodě bez saponátu,nebo jinak vysterilujte, aby zeleninu nemohly napadnout jiné bakterie než ty mléčného kvašení.)

Postup: Zeleninu nakrájejte nebo nastrouhejte na jemno (čím jemnější, tím rychleji kvasí), promíchejte se solí a kmínem a směs důkladně propracujte rukama, až pustí šťávu. Poté zeleninu napěchujte silou do připravené nádoby a zatižte ji.

Je nezbytné, aby byla zelenina celou dobu kvašení úplně ponořená ve své šťávě a nedostával se k ní vzduch, tedy je potřeba ji zatížit něčím těžkým Poté ji zakryjte ideálně kvasnou zátkou, , aby mohl ze sklenice unikat kvašením vznikající plyn, ale pickles se nekontaminovaly vzduchem. Šťávy bude kvašením neustále přibývat, takže doporučuju sklenici postavit třeba do mísy, abyste nemuseli přetékající šťávu případně vytírat, pokud máte nádobu plnější,” radí Vendula Svobodová, jak na úspěšné kvašení.

Takto napěchovanou a zatíženou nechte zeleninu kvasit asi tři až pět dní při pokojové teplotě. Když už je v zelenině hodně šťávy, můžete ji přendat do menších sklenic, dobře uzavřít a uchovat v chladničce nebo ve studeném sklepě klidně celou zimu. Stejně jako u jakýchkoliv jiných konzervačních metod, pokud ucítíte jiné než kvasné aroma nebo zpozorujete náznak plísně, bez přemýšlení zeleninu vyhoďte. Nakládání doma přeci jen není tak sterilní jako v profesionálních provozech a zelenina může být napadená třeba jen kvůli použití špinavého nože nebo víčka.

Pickles z červené řepy s cibulí a křenem

Suroviny:

  • 1 cibuli
  • 5 větších hlaviček červené řepy
  • kousek křenu
  • mořskou sůl (na 1 kg směsi 1 zarovnaná čajová lžička soli)

Postup: Červenou řepu řádně očistíme a nastrouháme na hrubém struhadle. Cibuli nakrájíme na jemno, křen nastrouháme na jemném struhadle. Vše promícháme a přidáme mořskou sůl. Dobře umytou sklenici či keramickou nádobu naplníme směsí a zatížíme. Necháme kvasit tři až 5 dní v pokojové teplotě. Podáváme k masu, do salátů nebo jen tak.

Autorka receptu: Simona Procházková

Kam se pickles hodí?

Aktuálním hitem je používat pickles do hamburgerů a hot dogů. Tyto pokrmy totiž skvěle povýší díky osvěžující nakyslé chuti a křupavosti,” vysvětluje Vendula Svobodová. Tradičně se kvašená zelenina používá třeba do salátů místo citronu nebo octa, vaše originální kombinace zeleniny ale určitě obstojí všude tam, kde jindy přikusujete kyselou okurku nebo kysané zelí. Fantazii a chutím se v případě pickles meze nekladou, a někdo dokonce zdravotní účinky posiluje popíjením samotné kvašené šťávy.

Proč kvasit

Kvašení se odedávna používá ve všech kulturách, které známe. Bez něj bychom neměli jogurt, víno ani kynutý chléb. Celkově se nějakým způsobem fermentace vyrábí třetina všech potravin, které člověk konzumuje. Kvašení je také způsob, jak člověk dokázal potraviny konzervovat tam, kde nebylo možné uchovávat je jinak (mrazem, sušením na slunci). A nakonec kvašení dopomáhá k tomu, aby potraviny byla výživnější a stravitelnější. 

Existuje několik druhů kvašení, ale nás zajímá hlavně kvašení mléčné.  Proč? V našich střevech žijí miliardy bakterií, keré dohromady tvoří střevní mikroflóru. Všechny střevní bakterie přitom nejsou jen prospěšné. Ty „dobré“ podporují zdravou imunitu a správné zažívání, ty „špatné“ bakterie působí opačně. Střevní mikroflóru může negativně ovlivnit nevhodná strava, léky (hlavně antibiotika), nemoci, chemické látky v prostředí. Pak je třeba dodat tělu vyšší množství prospěšných bakterií, tedy probiotika. A právě tady vstupují na scénu mléčně kvašené produkty. Jsou totiž plné bakterií mléčného kvašení (lactobacillus a jiné), které fungují právě jako probiotika. Jejich konzumací můžeme podpořit správné fungování naši imunity (60 % imunity totiž sídlí právě ve střevě!). Alergie, sklon z zánětům, odolnost organismu, to všechno může správně fungující střevní mikroflóra ovlivnit. Tvrzení o kvašené zelenině jako o „léku na všechno“ možná opravdu není nijak přehnané…

Dlouho a krátce kvašená zelenina  

Kvašená zelenina, kterou všichni známe, je dlouho kvašená. Zelí kysá v sudech několik týdnů, než je hotové. Podobně jsou na tom kvašáky, tedy okurky kysající ve slaném nálevu (pozor, neplést s okurkami zavařenými v octovém nálevu, to nejsou mléčně kvašené produkty a neobsahují žádné prospěšné kultury).

My se ale zaměříme na krátce/rychle kvašenou zeleninu, v češtině se pro ní vžilo anglické slovo PICKLES. Jsou hotové za pár dní a to má spoustu výhod. Můžete kvasit pokaždé něco jiného. Můžete experimentovat s délkou kvašení, druhy použité zeleniny, množstvím soli. Rychle poznáte, jestli se vám kvašení zdařilo. A když se náhodou nezdaří, nebude vám líto výtvor vyhodit (podezřelé potraviny nikdy nekonzumujte, shnilá nebo plesnivá zelenina rozhodně není zdravá). Dlouho kvašená zelenina má hodně dlouhou trvanlivost, v chladu sklepa se běžně skladuje po celou zimu. Hotové pickles musíte skladovat v lednici, kde vám vydrží několik týdnů. Ale to bohatě stačí. Mezitím je určitě dávno sníte a budete chtít připravovat nějaký další druh. 

Druhem pickles je KIMČI. Tradičně se připravuje v Koreji, ale nyní je populární po celém světě. Při jeho výrobě si nejdříve přípravíte čínské zelí, které potom kvasí spolu s ostatní zeleninou. Důležitou součástí kimči je pikantní červená pasta z chilli, sójové omáčky (jak se vyrábí tradiční sójové omáčky) a dalších surovin. Často se do ní přidává rybí omáčka, není to však nutné a skvělé kimči se dá vyrobit i ve veganské variantě. Zkuste to třeba podle našeho receptu. 

 Zdroj:COUNTRY LIFE s.r.o.

 

Jak na to

Zkvasit je možné jakoukoli zeleninu (a samozřejmě nejenom ji), jako názorný příklad použijeme vzor typický pro naše geografické šířky – „obyčejné“ zelí, které budeme chtít zkvasit v běžných domácích podmínkách.

Potřebovat budeme hlávkové zelí, které nastrouháme na kousky. V misce pak prosolíme, důkladně promícháme i s kmínem a necháme přibližně dvě hodiny odležet.

Jakmile zelí začne pouštět vodu (z důvodu použité soli), vezmeme keramický soudek na kvašení a začneme připravené zelí důkladně pěchovat. Je potřeba trochu (více) přitlačit, abychom vytěsnili co nejvíce vzduchu. S klidným srdcem proto můžeme použít dostupné pomůcky jako je dřevěná palička či speciální pěchovadlo.

Skončíme v okamžiku, kdy je soudek plná zhruba 2 centimetry pod okraj. Důkazem dobře provedené práce je fakt, že zelí je plně ponořeno v tekutině. Nakonec víko přiklopíme,a zelejeme zátku  převařenou vodou (cca 2dcl.) Další výhoda soudku je ,že zelí není ve styku s dením světlem,kdy sluneční záření proces kvašení ovlivňuje.

Rychlost kvašení způsobeného přítomnými bakteriemi mléčného kvašení se odvíjí především od teploty prostředí, ve kterém nechám proces „zrát“. Přibližně po jednom až třech dnech je první etapa za námi. To znamená, že proběhne „hlavní vlna“ kvasného procesu, kdy je výsledek možné s úspěchem konzumovat. Počítejte ale s tím, že zelí nebude dostatečně měkké. K tomu je potřeba nechat je důkladně dozrát, což trvá i několik týdnů.

Ale je třeba zkoušet,až se propracujete k vlastnímu postupu,a receptu.A věřte, všechny budou dobré.

Dobrou chuť

Každopádně už v tomto okamžiku můžeme plnohodnotně vychutnávat všechny výhody kvašeného zelí, pro proces dozrání se vyplatí jej uskladnit v lednici či na jiném chladnějším místě

Mléčně kvašená zelenina prospívá zdraví střeva

Rozšířenost mléčného kvašení je pochopitelná, protože představuje velmi praktický způsob, jak uchovávat zeleninu a zajistit si tak i na zimní měsíce pestrý jídelníček. Na své si přijdou i ti, kteří obrací každou korunu, protože fermentovat může opravdu každý a základní surovina na výrobu mléčně kvašené zeleniny – zelí, čínské zelí, mrkev – stojí pár korun. Zajímavostí je, že z nutričního hlediska je mléčně kvašená zelenina stejně hodnotná jako zelenina čerstvá.

Dejte přednost české kvalitě před nekvalitním dovozem.Více zde:

Zaujalo Nás:

Problematika kvašení...

000433002040

Mohlo by vás také zajímat

Zákazníci, kteří si koupili tento produkt, koupili také:

Webové stránky používají k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Více informací.