Proč dvě víka?
Jedno víko s dírou,slouží k provlečení dřevěné tyčky(pístu) skrz,aby pomocí gumy a závaží (obrázek) mohlo tlačit do zeleniny.Po ukončení kvašení se na nádobu dá víčko bez díry,a zaleje se kvasná zátka vodou. Takto uskladněná zkvašená zelenina vydrží v chladu velmi dlouho.
Kvašení patří k nejstaršímu způsobu konzervace potravin. Používalo se původně hlavně tam, kde slunce nebylo natolik silné, aby se potraviny mohly uskladňovat pouhým sušením. Pro ty, co nemají sklepy a energii na nakládání velkého sudu zelí, je krátkodobě kvašená zelenina, které se u nás po anglosaském vzoru říká pickles.
Páleno na 1250 stupňů.
Největší chyby při nakládání do kvašáku!
Snažte se zeleninu nakrouhat na co nejtenčí proužky.Ale ůplně nejdůležitější je natlačit co největší silou zeleninu do kvašáku.Má to dva důvody: Polámete tvrdé části zeleniny,ale hlavně vytlačíte vzduch ze zeleniny,a zelenina bez vzduchu nehnije,ale opravdu kvasí. Nebojte se a tlačte do nádoby co největší silou.Chce to trpělivost,a nebát se zatlačit,až nakládaná zelenina lehce pustí šťávu. A pak zatížit a dále podle receptu.
Kvašená zelenina - pickles aktivuje imunitní systém v boji proti nesprávným bakteriím a virům, posiluje organismus proti infekcím, podporuje krvetvorbu, umožňuje bojovat proti únavě, zlepšuje celkově obranyschopnost organismu a zvyšuje odolnost proti stresu, snižuje vysoké hodnoty krevního tlaku a zároveň aktivuje funkci střev a vylučování toxických látek.
Pro nás je důležité, že nám dokončí proces uzdravení našeho střeva.
Hrnec se skládá se samotného hrnce, kameninového glazovaného těžítka, dutého víka a normálního víka.Objem: O,8 LITRU.Hrnec má kvasnou zátku.(to je ten zvýšený okraj hrnce). Zalévá se převařenou, vychladlou vodou.(Ale nemusí) Slouží nám k tomu, aby obsah hrnce zůstal naprosto sterilní. Normální víko,(to bez díry) se používá když se soudek používá potom na uskladnění kvašené zeleniny. Jako víčko.
Postup: naložíme hrnec po okraj zeleninou podle chuti, vložíme keramické těžítko, nasadíme duté víko, do víka dáme asi 20cm dlouhou dřevěnou tyčku, a přes ní na táhneme gumu, tu připevníme za ouška hrnce. Guma tlačí na tyčku, a ta pochází skrz víko na keramické těžítko a to neustále tlačí na zeleninu a tím brání přístupu vzduchu.Gumu i tyčku dodáváme s hrncem.
Vše je přírodní,kdy do styku se zeleninou přijde kamenina a bukové dřevo.Náš hrnec neobsahuje žádné kovové části,kdy dochází k oxidaci kovu do kvasného procesu zeleniny,a o plastech ani už nepíši.
Kvašenou zeleninu můžeme dle doby její přípravy rozlišit na rychlokvašenou (cca několik hodin), krátkodobě kvašenou "pickles" (cca 3-4 dní) a dlouhodobě kvašenou (cca týden při použití větších nádob a uskladnění ve sklepení). Pro krátkodobě kvašenou zeleninu je používán americký výraz „Pickles“a obecně takto zpracovaná zelenina působí nejlépe, jíme-li ji v malém množství denně. Buď jako přílohu k jídlu či jako součást salátů, kterým dodá nezaměnitelnou chuť.
Nový a svěží růst představuje taky listová zelenina, Na talíř si dávejte co nejvíce nejrůznějších salátů, mangoldu, špenátu a čerstvých bylinek, které vypěstujete i doma na okně. Nezapomínejme také na český národní poklad - kysané zelí. "Základem všeho pak jsou dvě lžíce kvašené zeleniny denně," potvrzuje i doktor Kukku Ramesh z léčebného hotelu Larimaru v rakouském Stegersbachu, který se zaměřuje na vaření podle ročních období.
Velkým hitem poslední doby je kimči - nakládaná a kvašená (fermentovaná) zelenina, která se v Koreji jí ke každému jídlu. Obsahuje čínské zelí, bílé ředkvičky, cibuli, okurky, sůl a koření v podobě chilli papričky, česneku, zázvoru a rybí omáčky. Nic složitého - naložit si je můžete i doma, podobně jako okurky nebo čalamádu, ale bez zavařování. Kvašením se v syrové zelenině zvyšuje obsah některých vitamínů. Kvašená zelenina obsahuje také mnoho enzymů a má příznivý vliv na trávení.
- podporuje trávení, také díky hezkému množství vlákniny v zelí,
- udržuje zdravou střevní mikroflóru,
- čistí krev,
- posiluje imunitu,
- díky vitamínu C snižuje hladinu LDL cholesterolu,
- stabilizuje glykémie diabetického pacienta.
Nejlépe uděláme, když pickles konzumujeme po malých dávkách, neb je lékem. Můžeme jej pojmout jako ideální přílohu k jídlu, kdy například k dušené červené čočce přidáme kopeček pickles. Rovněž jej můžeme přidávat do salátu, který tak získá velmi zajímavou chuť. Pamatujme ještě na jednu věc, protože celá řada vitamínů, ale také enzymů, jsou termolabilní, to znamená, se zvyšující se teplotou zanikají, pickles vždy přidávejme do pokrmu hotového. S ničím jej nevařme.
Zdroj: Celostní medicína.
Recepty
Receptů je plný internet.Připravily jsme pro vás několik,které nás zaujaly.
Mrkev, zelí a cibule
Suroviny: 1 hlávka zelí, 2 větší mrkve, 1 velká cibule, sůl (na 1 kg směsi dáme jednu zarovnanou čajovou lžičku soli)
Postup: veškerou zeleninu nakrájíme nebo nakrouháme na jemné nudličky. Smícháme se solí a napěchujeme do keramického hrnce na pickles a zatížíme. Necháme při pokojové teplotě fermentovat tři až pět dní, podle teploty. Pickles je hotové, když je zelenina křupavá a jemně kyselá. Dále uchováváme v lednici, abychom zastavili fermentaci.
Zelí s křenem I.
Suroviny: 1 menší hlávka červeného zelí, 1 menší cibule, kousek křenu, 2 čajové lžičky soli.
Příprava: červené zelí nakrouháme, prosolíme, přidáme na malé kostičky nakrájenou cibuli, nastrouhaný křen a natlačíme do keramického hrnce na pickles. Necháme kvasit tři dny při pokojové teplotě. Po této době už můžeme pickles používat.
Zelí s křenem II.
Suroviny: 1 hlávka zelí, 1 malé čínské zelí, 1 větší cibule, kousek křenu, sůl (na 1 kg zelí 1 čajová lžička soli), špetka kmínu
Příprava: obě zelí nakrájíme na jemné proužky, cibuli oloupeme a nakrájíme na tenké půlměsíčky, osolíme, promícháme s jemně nastrouhaným křenem a kmínem. Hrnec na kvašení vypláchneme vodou a natlačíme směs. Zatížíme a necháme tři až pět dní na teplém místě kvasit. Dáváme na talíř jako salát.
Z bílé ředkve a řasy kombu
Suroviny: 2 díly vody, 1 díl sojové omáčky Shoyu, 1 středně velká bílá ředkev daikon, proužek řasy kombu asi 15 cm, 5 tenkých plátků čerstvého zázvorového kořene.
Příprava: Do hrnce navrstvíme řasu Kombu, nastříhanou na proužky, na plátky nakrájenou bílou ředkev a plátky zázvoru. Vodu se sojovou omáčkou smícháme a nalijeme do sklenice. Směs musí být ponořená.
Zelí s ředkví daikon
Suroviny: 1 hlávka zelí, 1 menší bílá ředkev daikon, sůl
Příprava: zelí nakrájíme na jemno, bílou ředkev nastrouháme na jemném struhadle. Obě směsi smícháme spolu se solí (na 1 kg směsi 1 čajová lžička soli). Hrnec na pickles vymyjeme a natlačíme zeleninu. Zatížíme a necháme tři až pět dní kvasit při pokojové teplotě. Pickles je hotové, když je kyselé a příjemně kyselé. Dáváme na talíř jako salát.
Pickles s tofunézou
Suroviny: třídenní pickles (zelí, květák, cibule), 1 balení tofunézy
Postup: pickles nasekáme na malé kousky a smícháme s tofunézou. Můžeme dochutit šťávou s pickles.
Na jaře saláty a kvašenou zeleninu
Tělo potřebuje doplnit vitamíny. Spoustu jich najdeme v naklíčených semenech a mladých výhoncích. Naklíčit si můžete mrkev, cibuli, ale hlavně luštěniny. Stejně důležité jsou enzymy, které najdeme v pažitce, petrželi, řeřiše, v listech pampelišek a kopřiv nebo v polníčku.
