Zvládnuté a nezvládnuté Hrnčířské řemeslo

Zvládnuté  a nezvládnuté Hrnčířské řemeslo

U toho pojmu, zvládnuté řemeslo,by jsem se chtěl pozastavit. Dnešní doba nese to,že každý může vyrábět a prodávat co chce.A tak se setkáváme s tím,že lidé kteří hrnčířské, keramické řemeslo nezvládají,neovládají potom svoje výtvory vydávají jako nějaké velké umění.Spousta lidí jim to,,žere" a nechají se napálit a zaplatí za jakýsi paskvil zbytečně velké peníze.Ale kdyby jste autorovi tohoto,,uměleckého díla" nechali udělat ouško k hrnečku, tak to,,nedá".Neovládá řemeslo.Mimochodem, dobrého keramika poznáte právě podle ouška nějaké nádoby.Musí padnout do ruky,pasovat.S hrnkem od dobrého keramika není problém se sžít a spolu kousek života ujít.Ale tohle asi jako milovníkům keramiky není třeba připomínat.Zato s hrnkem od,nechci říci špatného keramika ale ,,keramika" v uvozovkách se necítíte komfortně, něco vám vadí, překáží, nemáte dobrý pocit.Není to prostě láska na první pohled.My z keramiky vám přejeme,aby to s naší keramikou byla láska na první pohled.

Keramikatým.

Co je to vlastně keramika?

Běžná keramika je vyrobena z hmoty, složené buď pouze z jednoho jílu, nebo max. ze dvou jílů s vhodným ostřivem. Hmota je vazná a je vhodná pro vytáčení na hrnčířském kruhu i pro začínající točíře s dobrými výsledky. Po výpalu má střep červenou, červenohnědou až krémovou barvu, pálí se obvykle na 1050 až 1180 °C. Tato teplota je relativně nízká a lze proto využít širokou škálu barevných glazur.Ale POZOR: tyto glazury jsou většinou olovnaté, obsahující až 50% PbO ! Výrobky s ta­kovou glazurou nejsou vhodné pro styk s potravinami, což vymezuje příslušná ČSN. Zvlášť nebezpečný je výluh olova nebo kadmia z barev, i dalších prvků v kyselém prostředí (u hrnku stačí čaj s citrónem, u talíře třeba tlačenka s cibulí a octem). Výrobky z červeníce jsou často průlinčivé (střep má nad 10% nasákavost), takže při drobné prasklinee glazury vinou rychlého chlazení nebo neodborně a nevhodně zvolené glazury se stává například vázička prakticky nepoužitelná, nechcete-li si zničit nábytek poškozením laku nebo popraskání dýhy. V pórech se po umytí drží vlhkost a je proto nutné tyto výrobky dobře vysušit (naše babičky zavěšovaly hrnce a džbánky na plaňkové ploty, aby vyschly). Pokud nedodržíte tuto jednoduchou zásadu, může se Vám stát, že dno výrobku zplesniví a nechcete-li ohrozit své zdraví, stává se hrnek nebo džbánek nepoužitelný a je lepší ho vyhodit. Při výše uvedené teplotě výpalu není hmota dostatečně slinutá (tj. při poklepu kovovými předmětem "nezvoní" ale "haraší") a má proto podstatně menší pevnost. Tuto vlastnost "oceníte" po několikerém mytí, až zjistíte, že i při opatrném omývání se nevyvarujete klepnutí o dřez a následném odštípnutí okraje. Otlučené nádobí ztrácí okamžitě svůj ozdobný charakter, chcete-li ho dál prakticky používat. Shrneme-li tyto vlastnosti, je zřejmé, že výrobky z červeníce jsou vhodné pouze jako ozdobné a dekorační předměty, nikoliv už však pro běžné používání v domácnosti nebo restauracích či vinárnách. Při nákupu se proto radši vždy zeptejte prodejce na užitkovost výrobku a žádejte atest o zdravotní nezávadnosti použitých glazur, šetříte tím nejen svou peněženku, ale i zdraví !