Kvašák 1 litr na mléčně kvašenou zeleninu

Nové

 Osvědčená a hojně prodávaná keramická nádoba o objemu jeden litr na mléčně kvašenou zeleninu,s těžítkem, bukovou tyčkou,(pístem) gumou a víčkem.Zkrátka kompletní sada na nakládání zeleniny.Jeden litr,to je cca 1 kilo.Sada na kvašení je pouze přírodní(dřevo a keramika),a tak nehrozí žádná oxidace kovu,nebo jiných cizorodých látek do kvasného procesu.Jděte cestou přírody,poslouchejte své tělo,a mléčně kvašená zelenina Vám pomůže být v kondici,posílí vaši imunitu,a dodá energii.Díky své velikosti se vejde dobře do většiny lednic.

Více kvašáků zde:

Více informací

Upozornění: poslední kus skladem!

610Kč

Více informací

Největší chyby při nakládání do kvašáku!

Snažte se zeleninu nakrouhat na co nejtenčí proužky.Ale ůplně nejdůležitější je natlačit co největší silou zeleninu do kvašáku.Má to dva důvody:  Polámete tvrdé části zeleniny,ale hlavně vytlačíte vzduch ze zeleniny,a zelenina bez vzduchu nehnije,ale opravdu kvasí. Nebojte se a tlačte do nádoby co největší silou.Chce to trpělivost,a nebát se zatlačit,až nakládaná zelenina lehce pustí šťávu. A pak zatížit a dále podle receptu.

Hrnec na kvašení a slinivka.Kvašení patří mezi přirozené způsoby konzervace díky bakteriím mléčného kvašení, které svojí činností umožňují dlouhou uchovatelnost potravin. Naši předkové nechávali s oblibou kvasit zelí či okurky, které pak mohli konzumovat po celou zimu. Tehdy si pravděpodobně ani neuvědomovali, jak významnou službu pro zdraví jim kvašená zelenina v době omezené zimní stravy přinášela.

Pickles

Takto se mléčně kvašená nebo také nakládaná zelenina nazývá, dá se říci, mezinárodně. Prapůvod slova pickle je z holandského pekel či starodávného slova piko. Obojí znamená špičatý či ostrý, v tomto případě pokrm. Takto se však často označují i pikantní zeleniny sterilované, tedy zavařované, ve kterých je po tepelné úpravě mnohem méně životodárných látek vzniklých kvašením.

Variace

Samozřejmě, že se nabízejí různé kombinace zeleniny — stačí třeba jen nastrouhaná syrová červená řepa s mrkví a křenem nebo jemně nastrouhaný celer s cibulí a paprikami. V mnoha zemích také kombinují ovoce a zeleninu a mnoho druhů koření. Velmi často lidé kvašenou zeleninu kombinují s rybami a dary moře.Kvašená zelenina, ať už naše zelí, nebo orientální směsi, vždy osvěží nejenom každý pokrm, ale i nás samotné. Pamatujte na to, prosím, zvláště v zimním čase.

Těstoviny smíchané se směsí

rozsekané či rozmixované kvašené zeleniny a troškou kysané smetany nebo majonézy budou mít velmi osobitou chuť. Směs můžete doplnit šunkou a strouhaným parmazánem a podávat ji studenou i teplou.

Klobásky v zelí

patří k mým oblíbeným zimním specialitám. Stačí na sádle rozpéct trošku slaniny spolu s cibulí a kousky klobásy. Do této směsi rád přidávám steakové koření nebo směs s kousky chilli papriček a pak už jen nakrájené zelí. Vše krátce prohřeji a dávám na talíř. S nasucho opečeným chlebem potřeným utřeným česnekem vykouzlíte vpravdě labužnickou kompozici nejenom pro milovníky dobrého piva.

Konzumace kysané zeleniny má pozitivní vliv nejen na naše zažívání a imunitu, ale i na řadu dalších procesů v lidském těle, například zlepšuje hospodaření s vitaminy a jejich využití, zvyšuje naši vitalitu a třeba i vidění v šeru.

Každý den trochu

Ideální je konzumovat lžíci nebo hrstku kvašené zeleniny pravidelně, nejlépe vždy po jídle. Toto dávkování prověřila letitá praxe léčitelů i lékařů. Svou roli samozřejmě hraje také skutečnost, zda je člověk na kysané zelí zvyklý nebo ne. Ale v každém případě je velmi zdraví prospěšné hledat cesty, jak tento kulinářský poklad do jídelníčku zařazovat pravidelně.

Česká klasika

Pokud hledáme v obchodě skutečně chutné kysané zelí, zvolíme českou klasiku. Známe je třeba Dobrovodské zelí. Připravuje se ze tří odrůd hlávkového zelí, které v roce 1939 v Dobré Vodě vyšlechtil známý šlechtitel zeleniny Jaroslav Pour. Jméno šlechtitele nesou dvě odrůdy  bílého zelí: Pourovo polopozdní a Pourovo pozdní a v roce 1960 přibyla ještě odrůda červeného zelí Pourovo červené. Právě z těchto odrůd se vyrábí skvělé kysané zelí tradiční recepturou, kdy se do zelí přidává jen sůl a kmín a nechá se zkvasit. Řadí se mezi tradiční regionální produkty jako jsou třeba Malínský křen nebo Znojemské okurky. Mnoho domácností z okolí Dobré Vody si kupuje ve zdejším zemědělském družstvu už krouhané zelí a doma si ho sami nakládají.

Podobně skvělou pověst má i Křimické zelí, které má už stoletou tradici. Jeho tajemství spočívá v tom, že zraje v modřínových kádích a dnešní výroba se od té tradiční téměř vůbec neliší. Jedinou práci, kterou za lidi vykonávají stroje, je krouhání hlávek. Do nakrouhaných hlávek se přidává jen sůl a kmín, což dává pravému křimickému zelí charakteristickou chuť. Pak už je v Křimicích na řadě šlapání zelí. Do kádí vstoupí zaměstnanci v holínkách, aby bylo zelí řádně upěchované, protože je důležité zbavit ho vzduchu. Rané odrůdy zelí zrají v kádích tři až čtyři týdny, pozdější odrůdy šest až osm týdnů.

Můžete však vyhledat i malopěstitele, jejichž kysané zelí je přímo labužnickou specialitou – například legendární vysocké zelí.

Autor Hana Kováříková.

Zákazníci, kteří si koupili tento produkt, koupili také:

20 dalších produktů ve stejné kategorii: