Protože se jedná o ryze ruční výrobu naší keramiky a samozřejmě se i výrobky nějakým způsobem vyvíjejí i když dodržujeme staré technologie,je možné, že se třeba dekorování keramiky bude lehce a podle Nás nepodstatně  lišit od vzoru uvedeného na ilustrační fotografii. Dáváme prostor i našim malířkám a točířům .Snažíme se vyrábět co nejvíce originální kusy spjaté s Naší českou tradicí! Děkujeme za pochopení

Není keramika jako keramika. Jaký je rozdíl mezi hrnčiřinou (běžnou keramikou) a kameninou?

 

 

Kamenina, jak už název napovídá, je keramika s podstatně vyššími užitnými vlastnostmi než běžně vyráběná keramika z červenice. Hmota je složená minimálně z pěti komponentů, kromě několika jílů se do hmoty přidává kaolin, taviva, ostřiva, eventuálně barvící kysličníky. Točit na kruhu z takové hmoty je obtížnější a větší kusy dokáže jen opravdový keramik - odborník s dlouholetou praxí. Kamenina se obvykle pálí nad 1200 °C, snese i 1280 podle druhu použitých jílů. Barva střepu po výpalu je bělavá, (Lzv. slonová kost) krytá většinou buď transparentní (průsvitnou.) glazurou, nebo krycí ať už bílou, modrou či hnědou (burelem). Použité glazury na tuto teplotu jsou buď živcové nebo zemité, ale vždy s vyloučením olova, které je pro tuto teplotu vyloženě nevhodné. Výrobky proto můžete klidně použít v běžném stolování, na kvašení zeleniny, zelí, nebo na uklá­dání potravin. Kromě estetického dojmu tak výrobky z kameniny splňují i všechny nároky na užitkovou hodnotu. Kamenina je téměř slinutá a'je tedy zaručena neprůlinčivost i při slabé vrstvičce glazury (při vysoké teplotě vytvoří glazura se stropem silnou tzv. mezivrstvu). Pro vysokou teplotu výpalu je omezená škála barev, proto výrobky z kameniny (pálené najeden oheň) jsou dekorovány hlavně modrou, hnědou či zelenou barvou. Dnes jsou však i pro kameninu k dispozici barvy porcelánové, které barevnost dekorů rozšiřují. Nejběžnější a nejoblíbenější je ručně malovaný podglazurový modrý dekor, který vychází z lidových tradic a v užitkových vlastnostech, často tradiční kameninu převyšuje. U kameniny nemůže dojít k ne­žádoucímu plesnivění režného střepu, neboť stejně jako u porcelánu se plíseň nemá kde uchytit. Při poklepu výrobek zvoní, což znamená, že je tvrdý a pevný jako kámen. Je tedy výhodné takové výrobky používat nejen jako vkusnou dekoraci interiéru, ale hlavně stylové vinárny a restaurace (i Vy doma u večeře při svíčkách) ocení praktičnost takového nádobí, které se pevností vyrovná porcelánu, ale svým typickým příjemným charakterem zútulní atmosféru intimního posezení. Při mytí se nemusíte bát, že toto nádobí otlučete a vydrží Vám velmi dlouho. V HRDĚJOVICICH a Zábřeze na Moravě zastoupených společností keramikaportal v Pocínovicích se vyrábí i kamenina s šedým střepem (barevný odstín se dociluje přibarvováním různými barvicími kysličníky), která je téměř slinutá (nasákavost 0,5%) a může se proto nechat vyniknout čistotě matného povrchu s teplým odstínem bez pokrytí glazurou na většině povrchu výrobku. Z hladkého povrchu se prach lehce smyje, protože nemůže proniknout do neexistujících pórů. Výroba kameniny je nákladnější a je proto pochopitelná i vyšší cena výrobků. Máte však zajištěnou dlouhou životnost, vysokou estetiku výrobků a hlavně - všechny používané hmoty i glazury jsou zdravotně nezávadné. Solidní výrobce Vám ochotně na požádání předloží a test o zdravotní nezávadnosti své produkce, o čemž se můžete u nás přesvědčit sami.

Doporučená  údržba keramických forem!

Před prvním použitím formu umyjeme, a po osušení necháme formu 10-15 minut na 200 stupňů  vypálit¨Po vychladnutí formu tradičně vymastíme a vysypeme hrubou moukou a pečeme.Po upečení formy pouze vytíráme papírovím ubrouskem.

Je-li nutno formu umýt vodou,(saponátem) musíme celý proces opakovat! Tj. vypálit!


Co je to vlastně keramika?

 

Běžná keramika je vyrobena z hmoty, složené buď pouze z jednoho jílu, nebo max. ze dvou jílů s vhodným ostřivem. Hmota je vazná a je vhodná pro vytáčení na hrnčířském kruhu i pro začínající točíře s dobrými výsledky. Po výpalu má střep červenou, červenohnědou až krémovou barvu, pálí se obvykle na 1050 až 1180 °C. Tato teplota je relativně nízká a lze proto využít širokou škálu barevných glazur.Ale POZOR: tyto gla zury jsou většinou olovnaté, obsahující až 50% PbO ! Výrobky s ta­kovou glazurou nejsou vhodné pro styk s potravinami, což vymezuje příslušná ČSN. Zvlášť nebezpečný je výluh olova nebo kadmia z barev, i dalších prvků v kyselém prostředí (u hrnku stačí čaj s citrónem, u talíře třeba tlačenka s cibulí a octem). Výrobky z červeníce jsou často průlinčivé (střep má nad 10% nasákavost), takže při drobné prasklinee glazury vinou rychlého chlazení nebo neodborně a nevhodně zvolené glazury se stává například vázička prakticky nepoužitelná, nechcete-li si zničit nábytek poškozením laku nebo popraskání dýhy. V pórech se po umytí drží vlhkost a je proto nutné tyto výrobky dobře vysušit (naše babičky zavěšovaly hrnce a džbánky na plaňkové ploty, aby vyschly). Pokud nedodržíte tuto jednoduchou zásadu, může se Vám stát, že dno výrobku zplesniví a nechcete-li ohrozit své zdraví, stává se hrnek nebo džbánek nepoužitelný a je lepší ho vyhodit. Při výše uvedené teplotě výpalu není hmota dostatečně slinutá (tj. při poklepu kovovými předmětem "nezvoní" ale "haraší") a má proto podstatně menší pevnost. Tuto vlastnost "oceníte" po několikerém mytí, až zjistíte, že i při opatrném omývání se nevyvarujete klepnutí o dřez a následném odštípnutí okraje. Otlučené nádobí ztrácí okamžitě svůj ozdobný charakter, chcete-li ho dál prakticky používat. Shrneme-li tyto vlastnosti, je zřejmé, že výrobky z červeníce jsou vhodné pouze jako ozdobné a dekorační předměty, nikoliv už však pro běžné používání v domácnosti nebo restauracích či vinárnách. Při nákupu se proto radši vždy zeptejte prodejce na užitkovost výrobku a žádejte atest o zdravotní nezávadnosti použitých glazur, šetříte tím nejen svou peněženku, ale i zdraví !

       Příjemné a ničím narušené nakupování Vám přeje      

                                                                                          Váš keramikatým